Zdravíme z Educatora! Je tu další adventní týden a s ním i letošní poslední přehled novinek a zpráv z českého školství. Držme se a popřejme si úspěšný, produktivní a zároveň vánočně klidný týden.

Žákům často chybí triviální IT dovednosti.

Při takovémhle stanovisku by jednomu šel mráz po zádech. A v dnešní době o to víc kvůli hybridní a distanční výuce, které zažil takřka každý z nás. Jakub Mazuch, expert na informatiku a pedagog, tvrdí, že nedostatky zasahují i do disciplín jako je ovládání PC skrze myš, psaní na klávesnici a podobně. Toto zjištění vyplynulo ze zkušeností při výuce v rámci pandemie.

Pandemie COVIDu ale přinesla i dobré věci. Jedna z takových změn je kupříkladu možnost žáka se připojit do hodiny, která se odehrává prezenčně, i když má zlomenou nohu a nemůže se tedy dostavit do školy. Více podrobností zde.

 

Je zde i zajímavá polemika na téma inkluze. Je důležitější budoucnost českého školství, nebo vzdělání mého dítěte? Podle autorky víceletá gymnázia neoplývají žádnými pokrokovými pedagogickými metodami. Nikdo je tam totiž nezdržuje. To bohužel přispívá k rozdělení společnosti na “chytré” a “hloupé” i úspěšné a neúspěšné. Je to správně? To se můžete dozvědět právě tady.

Vyspělé země rozdíly mezi školáky stírají, v Česku je prohlubujeme, varuje sociolog

V duchu Inkluze budeme pokračovat!

Jaký je důvod proč ostatní země stírají rozdíly mezi dětmi, ale nám v Česku se to nedaří? Na to se snaží nalézt odpověď Sociolog Daniel Prokop. Co je za vinou se dozvíte na tomto odkazu.

Ke zlepšení pak mohou vést, s trochou štěstí, i různé iniciativy, jako třeba Educator ☺. A my vám přejeme jen to nejlepší, rodinnou pohodu s těmi nejbližšími a hodně radosti do nového roku!

 

Za Educator, Kryštof

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.